Není hezká , často rezaví, trpí řadou dalších neduhů a hlavně už se 18 let nevyrábí. Přesto Škoda Felicia pořád patří k hitům českých autobazarů. Jakmile se objeví v nabídce, velmi rychle se prodá. Rychleji mizí už jen čerstvý přírůstek mladoboleslavské automobilky Škoda Kamiq, když už se tedy na trh ojetin dostane.
Zatímco Kamiq se na našich silnicích teprve zabydluje, druhé nejrychleji prodávané ojeté auto je v lecčems jeho pravý opak – stárnoucí střídmá, ale houževnatá Škoda Felicia je přesto stále jedním z nejžádanějších modelů. Samozřejmě hlavně díky ceně, která se pohybuje v řádu tisícovek.
Ukazuje to žebříček sítě autocenter AAA AUTO, který vychází z průzkumu českého trhu. Jednotlivé modely jsou v něm srovnány podle doby, která uplyne od chvíle, kdy se objeví v nabídce, do momentu, kdy najdou svého nového majitele.
Moc jich v nabídce není, ale když už se nějaká ta Felicia objeví, prodá se v průměru už za 32 dnů. Mezi nejžádanější ojetiny patří samozřejmě díky nízké ceně, ale i díky levnému provozu a náhradním dílům, některé obzvlášť dobře zachovalé kusy navíc mohou za pár let aspirovat na kategorii veteránů, a tím také zajímavě zvýšit svou hodnotu.
Škodovka Felicii vyráběla v letech 1994 až 2001. V různých provedeních za tu dobu prodala přes 1,4 milionu kusů.
S přelomový předchůdcem Škodou Favorit sdílela Felicie základní motor, podvozek a některé díly, ale dostala kulatější tvary a hlavně přece jen o něco pokročilejší výbavu, trochu pevnější karosérii, posilovač řízení, přední příčný stabilizátor, airbagy a taky nové motory koncernu Volkswagen včetně šestnáctistovky MPI.
Navzdory zastaralosti a hlučnosti je nejlepší volbou silnější třináctistovka s 50 kW, která dostala v roce 1996 vícebodové vstřikování. Má nízké servisní náklady a k nepříliš sofistikovanému podvozku se nejvíc hodí. Instalací vícebodového vstřikování se podařilo částečně zlepšit pružnost a snížit spotřebu. Se závadami a nedostatky se nejvíc potýká diesel 1.9D - je moc těžký na přední nápravu, takže se závěsy předních kol opotřebí velmi rychle. Nafťákům se také často trhal rozvodový řemen (ale to i šestnáctistovce) a rychle slábl startér.
V roce 1998 přišel facelift s bočními airbagy a například protiprokluzovým systémem, ale většina felicií se stejně prodávala v základních výbavách, takže tyhle verze se objevují i teď v bazarech.
Právě vozy po faceliftu s novou mřížkou chladiče patří teď bazarech k nejžádanějším, boj je i o přestavby na LPG. Naopak nafťáky se z uvedených důvodů moc neprodávají.
Plusy
Velkou výhodou auta je kromě současné ceny i prostornost, kterou Felicie předčí i novější Fabii. Oblíbená byla samozřejmě i verze kombi s objemem kufru 445 litrů. Felicie byla zároveň poslední škodovkou s jednoduchou technickou konstrukcí, u které si šikovnější motoristé snadno sami poradili s celou řadou servisních zásahů a zvládli i nějaké ty úpravy. Jednoduché díly jsou levné, na trhu ubývají, ale sehnat se pořád dají. A jsou to položky za pár stovek.
Mínusy
Jednoduchá chudá výbava je zároveň velkým nedostatkem, ale lidé, kteří si dvacet let staré auto za pár tisíc kupují, od něj samozřejmě nečekají zázraky. Felicie se prodávají spíš jako druhé auto do rodiny, na krátké dojíždění do práce, převážení věcí na chalupu, často si je kupují řemeslníci.
Dalším mínusem je bezpečnost - přes vyztužení karoserie Felicie při větším nárazu moc ochrany posádce neposkytne. Taky zabezpečení proti vykradení je opravdu minimální.
Felicie hodně trpí korozí, typicky na sváru pod plastovým krytem na pátých dveřích, lemech blatníků, prazích nebo na podbězích či výfuku.
Zážehové třináctistovky zlobí kolísání otáček, časté jsou závady dobíjení, únik převodového oleje a tuhnoucí řazení i zasekávání spínací skříňky. Majitelé musejí počítat s hlukem i vibracemi v kabině, slabšími brzdami a pochopitelně vyššími emisemi. Mnohým to ale pořád při tak nízké ceně ojetých kusů stojí za to.
Velmi velmi zachovalá Škoda Felicia z roku 1998 se dá prodat za 50 tisíc, ale samozřejmě jsou v nabídce spíš kousky s cenou pod 10 tisíc korun.
Felicií je v Česku registrováno pořád přes 300 tisíc, výrazně se tak podílejí na stále stárnoucím tuzemském vozovém parku (průměrné stáří osobních aut se blíží 15 rokům) a nejspíš ještě nějakou tu dobu naše silnice “zdobit” budou.
