Ženám za volantem hrozí větší riziko, že utrpí vážné zranění při nehodě nebo v autě dokonce zemřou. Nemůžou za to ale jejich řidičské schopnosti ani fyziologické rozdíly mezi ženami a muži. Větší nebezpečí vyplývá z toho, jaký typ aut ženy nejčastěji řídí. Jde totiž často o levnější, menší auta se slabší bezpečnostní výbavou.
Jakmile je účastníkem vážné nehody žena, je o 37 až 73 % vyšší pravděpodobnost, že se při ní zraní a o 20 až 28 % větší riziko, že při ní zemře, než když je účastníkem podobně závažné nehody muž. Dospěli k tomu experti amerického pojišťovacího institutu pro bezpečnost silničního provozu (IIHS).
Muži jsou podle IIHS přitom mnohem častějšími účastníky nehod, mají větší sklon k riskantnímu či agresivnímu chování a v průměru najezdí víc kilometrů než ženy. Přesto mají větší šanci, že z nehody vyváznou bez úhony.
Bylo zjištěno, že při čelních srážkách byla u žen třikrát vyšší pravděpodobnost lehkého zranění (jako např. zlomenina nebo otřes mozku) a dvakrát vyšší pravděpodobnost, že utrpí těžké zranění (jako např. vážné poranění plic nebo traumatické poranění mozku). Celkově ženy mnohem častěji utrpěly poranění dolní části těla.
Proč ženám hrozí vyšší riziko zranění nebo dokonce smrti? Z nového výzkumu IIHS vyplynulo, že hlavním důvodem jsou typy aut, které ženy řídí. Čísla potvrzují, že ženy častěji řídí menší a lehčí osobní vozidla. Naopak muži řídí častěji velká a těžká auta, která cestujícím nabízejí větší ochranu.
Zároveň se ukázalo, že muž často při nehodách častěji řídí auto, které někoho trefí a naopak ženy častěji sedí v autech, která jsou při střetech zasažena. Viníky čelních a bočních střetů bývají častěji muži.
Výzkumníci analyzovali zranění mužů a žen při policejně evidovaných bočních a čelních střetech z let 1998 – 2015. Zahrnuty byly pouze nehody, při nichž se aktivoval přední airbag.
Jakmile výzkumníci porovnali jen střety podobně velkých a podobně vybavených aut, rozdíly mezi poraněním u žen a mužů se téměř smazaly.
Dobrou zprávou tak je, že pečlivý výběr bezpečného auta může zmírnit riziko zranění při nehodě bez ohledu na to, jestli jste žena, nebo muž. IIHS doplnila, že statistiky by výrazně pomohlo zlepšit cílené zvýšení bezpečnosti ze strany výrobců. A to i u malý a levnějších aut.
V Česku v posledních 10 letech zemřelo při dopravních nehodách 2 299 mužů (1 808 řidičů a 491 spolujezdců) a 782 žen (365 řidiček, a 417 spolujezdkyň). A data brněnského Centra dopravního výzkumu (CDV) potvrzují, že ženy páchají méně dopravních přestupků a účastní se méně dopravních nehod, ale i to, že jsou oproti mužům při těchto nehodách častěji zraněny.
Hloubková analýza nehod v Česku však ukazuje mnohem častější souvislost se stavbou těla i chováním za volantem.
Vyšší zranitelnost žen může být dána anatomickou rozdílností páteře. Ženy mají také méně svalové hmoty, což může mít za následek menší stabilitu krční páteře "Design aut týkající se bezpečnosti by měl být modifikován s cílem přizpůsobit ergonomii rozdílům mezi pohlavími, což se týká zejména automobilového průmyslu," míní CDV.
Souvislost mezi pohlavím a riskantním způsobem řízení či pravděpodobností účasti na nehodě je potvrzena daty z mnoha výzkumů a studií. "Ženy jsou při řízení opatrnější, mají tendenci více dodržovat dopravní předpisy, disponují horší orientací v prostoru, pomaleji se rozhodují a při řízení se nechávají více rozptylovat emocemi, komunikací a vlastními myšlenkami. To vede k tomu, že ženy mají obecně nižší řidičské sebevědomí a méně proto řídí (vyhýbají se náročným dopravním situacím). Mohou dělat chyby z nedostatku zkušeností nebo z přílišného strachu a opatrnosti, což se promítá do oblasti bezpečnosti a mobility žen. Ženy mají častěji z řízení strach, a z toho důvodu méně využívají osobní vozidlo," shrnuje brněnské Centrum dopravního výzkumu (CDV) psychologické rozdíly mezi muži a ženami vyplývající z publikace Besipu "Ženy v bezpečí".
Některé výzkumy ale upozorňují na to, že rozdíly v míře nehodovosti mezi ženami a muži jednoduše odrážejí míru, v jaké jsou muži versus ženy vystaveni riziku nehody (v důsledku najetých kilometrů a frekvenci řízení) spíše než schopnost řízení nebo rozdílné dopravní chování.
