Automobilový průmysl je pro Česko zásadní, a tak bychom podle ekonomů rozhodně neměli zůstat pozadu při hromadném úprku od spalování k elektrickým motorům, jinak náš čekají složité časy… Naopak obří investice do stavby továrny na baterie do elektromobilů se prý Česku vyplatí.
O stavbě Gigafactory na baterie do elektromobilů na českém území se mluví už několik měsíců. Vicepremiér Karel Havlíček a šéf ČEZu Daniel Beneš podepsali v červenci memorandum o podpoře její výstavby. Stavět se má začít už za dva roky, továrna má stát přes 50 miliard korun a fungovat by mohla už od roku 2025. Ročně má vyrobit baterie o kapacitě 40 GWh, které by vystačily na výrobu více než půl milionu elektromobilů, jako je Škoda Enyaq v nejsilnějším provedení, nebo až 800 tisíc menších elektrických aut.
Podle studie poradenské společnosti Deloitte pro Svaz moderní energetiky by realizace pomohla v Česku tlumit negativní dopady spojené s transformací celého odvětví. České ekonomice by továrna mohla v letech 2023 až 2031 přinést téměř 186 miliard korun a vytvořit 33 tisíc nových pracovních míst v navazujících oborech. Už ve fázi výstavby by vzniklo kolem 6000 pracovních míst, samotná fabrika by pak mohla zaměstnat 2500 lidí.
Ve hře Volkswagen i LG
Gigafactory obvykle staví konsorcium technologického partnera, energetického developera a partnera z automobilového průmyslu. Nejblíž k dohodě je vláda celkem logicky s koncernem Volkswagen, jehož součástí je i tuzemská Škoda Auto, ve hře je ale také jihokorejský konglomerát LG.
V Česku by tak teoreticky mohly vzniknout gigafactory dokonce dvě. Ta první v mostecké hnědouhelné pánvi, v areálu bývalé elektrárny Prunéřov 1, která byla nedávno odstavena z provozu a ČEZ už pracuje na její demolici a přípravě areálu. Ta druhá pak v Karlovarském kraji, a to na výsypce Silvestr, nebo v lokalitě Staré Sedlo.
"Ideálními lokalitami jsou brownfieldy v regionech postižených těžbou uhlí. Hlavním důvodem je, že by projekt významně přispěl k transformaci regionu postiženého odklonem od uhlí a měl by tak velký potenciál pro získání podpory z evropských fondů," uvádí Deloitte ve své studii. "Všechny lokality disponují infrastrukturním zázemím v podobě zásobování energiemi včetně obnovitelné energie a dopravní obslužnosti. Ve vazbě na konkrétní projekt by některé infrastrukturní parametry lokalit bylo ale nutné adekvátně rozšířit," upozorňuje poradenská společnost.
Investoři můžou brzy utéct
Přípravy by podle ní měly proběhnout co nejrychleji. Alespoň pro první projekt. "Mít svou továrnu na baterie, a to nejméně jednu, je pro Česko logický a strategický krok, protože naše ekonomika je silně závislá na automobilovém průmyslu. Hrajeme ale o čas a ten, kdo bude schopen rychle postupovat, bude mít v rukou všechny trumfy," říká šéf české pobočky Deloitte Josef Kotrba.
"Dnes je celá řada investorů připravena projekt Gigafactory v Evropě realizovat. Jsou ochotni do projektu peníze vložit, protože mu věří. Vybírají si však umístění, a to hlavně z pohledu stability podnikatelského prostředí, státních pobídek a ceny práce. Svou roli hraje i čas a uzavíraní dlouhodobých kontraktů na odběr baterií. Domníváme se, že by měl projekt vzniknout na českém území co nejdřív, jinak se tato příležitost uzavře z důvodu vysoké evropské konkurence států a rozšiřování výroby již existujících provozů," doplňuje Deloitte.
Výhody vs. nevýhody
Česko má podle ní vhodnou geografickou polohu, disponuje největšími zásobami lithia v Evropě (oblast Cínovce v Krušných horách) a také zásobami manganu (Pardubicko), které jsou pro výrobu baterií zásadní. Továrny by kromě vytvoření nových pracovních míst přispěly i k vytvoření nových studijních oborů na středních školách a přitáhly do regionu i další investory a navazující činnosti a služby.
Je třeba ale počítat s náročným schvalovacím procesem a zvýšenými nároky takových továren na infrastrukturu, dopravu i spotřebu energií a vody. Hrozí také nedostatek kvalifikovaného personálu. Navíc v provozech vzniká množství odpadů, se kterými je nutno dále nakládat a může také docházet k vypouštění odpadních látek do vody a ovzduší.
Elektrifikace evropského vozového parku je, zdá se, nezadržitelná a nárůst prodejů elektrických aut roste. Vloni se jich v Evropě prodalo zhruba 1,3 milionu, v roce 2030 už by to mělo být přes 10 milionů. "Očekává se výrazný nárůst poptávky po "evropských" bateriích. Trh z pohledu očekávané výše poptávky není v tuto chvíli nasycen. V ČR je několik automobilových závodů v čele se Škoda Auto, které přizpůsobují své strategie trendu elektromobility. Bylo by logickým krokem zásobovat tuzemskou výrobu automobilů tuzemskými bateriemi. Úsilí o snížení uhlíkové stopy ve výrobním procesu baterií také nepřímo povede k podpoře výroby energie z obnovitelných zdrojů," dodává Deloitte ve své studii.
