Dotykové obrazovky v autech slouží k ovládání čím dál více funkcí, a displeje tak postupně nahrazují dřívější fyzická tlačítka a ovladače. Jenomže řada řidičů to nemá zrovna v lásce. A vadí to i odborníkům.
Teplota, klimatizace, vyhřívání sedadel, telefon, rádio, asistenční systémy, start-stop systém. To vše se dnes dá v autě ovládat prostřednictvím dotykového displeje. Fyzická tlačítka z moderních vozů mizí.
Jenomže je to mnohdy na úkor bezpečnosti i pohodlí. Podle testů provedených švédským motoristickým časopisem ViBilägare trvá řidičům provádění běžných úkonů na dotykových obrazovkách ve vozidle mnohem déle než pomocí fyzických tlačítek a spínačů.
Na překvapivé výsledky testu upozornila i Evropská rada pro bezpečnost v dopravě (ETSC) a také české Centrum dopravního výzkumu (CDV).
Nezávislý švédský magazín využil k testování dotykových obrazovek 11 moderních vozů od různých výrobců. Měřil se čas, během kterého řidič provedl různé základní úkony, jako je přeladění rádiové stanice nebo úprava teploty ve vozidle.
Úkony se prováděly u testovaných aut v rychlosti 110 km/h na uzavřeném letišti. Pro srovnání bylo vybráno 17 let staré volvo, pochopitelně s fyzickými tlačítky a ovladači a bez dotykové obrazovky.
Světe, div se, stařičké volvo dopadlo v testu nejlépe, a to s výraznou časovou rezervou. Jeho ovládání totiž bylo nejsnáze pochopitelné.
Řidiči přitom měli čas seznámit se s vozy a jejich informačními a zábavními systémy ještě před zahájením testu.
Ve volvu z roku 2005 pak zvládl řidič čtyři úkony za deset sekund, během kterých vůz ujel rychlostí 110 km/h vzdálenost 306 metrů.
Na opačném konci žebříčku se umístil čínský elektromobil MG Marvel R s největším a také nejhůř pochopitelným displejem. Řidič v něm potřeboval na splnění úkonů 44,6 sekundy a během této doby vůz ujel 1 372 metrů. Tedy více než čtyřnásobek vzdálenosti ve srovnání se starým Volvem V70.
"Výsledky hovoří samy za sebe. Nejhůře fungující auto potřebuje 1 400 metrů k provedení stejných úkolů, na které auto s nejlepším výkonem potřebuje pouhých 300 metrů," shrnuje švédský magazín.
Vozy BMW iX a Seat Leon si vedly lépe, ale i tak jsou podle testu jejich infotainmenty příliš komplikované. Během doby potřebné ke splnění úkolu ujely téměř jeden kilometr.
Dobře si vedly Dacia Sandero a Volvo C40. Podle autorů testu možná i díky omezenější sadě funkcí a zjednodušenému vizuálnímu zpracování ovládání. Splnění úkonů v těchto vozidlech trvalo o třetinu déle než ve starém Volvu V70. Vozidlo Dacia Sandero ujelo 414 metrů a Volvo C40 potřebovalo na úkony 417 metrů.
ETSC upozorňuje také na výsledky výzkumu Transport Research Laboratory ve Spojeném království. Ten v roce 2020 ukázal, že aplikace mobilních telefonů pro dotykové obrazovky automobilů, známá jako Apple CarPlay a Android Auto, prodloužily reakční dobu stejně jako řízení pod vlivem alkoholu nebo drog.
Inspirací pro interiéry moderních automobilů s velkým množstvím obrazovek jsou chytré telefony a tablety. "Obrazovky v moderních automobilech se stále zvětšují. Konstrukční týmy většiny výrobců automobilů se rády zbavují fyzických tlačítek a přepínačů, přestože bylo zjištěno, že tlačítka jsou z hlediska bezpečnosti mnohem lepší," píše ViBilägare.
Upozorňuje třeba na to, že v teslách se ovládají prostřednictvím dotykové obrazovky dokonce už i stěrače čelního skla. BMW sice zachovává více fyzických tlačítek a spínačů, ale ani to není zárukou snadného ovládání systému. "Systém BMW má spoustu funkcí, ale také jedno z nejsložitějších a nejkomplikovanějších uživatelských rozhraní," podotýkají autoři testu.
A upozorňují i na další "hřích", kterého se dopouští automobilky Volkswagen a Seat: Ve snaze ušetřit peníze nejsou dotykové ovladače klimatizace pod displejem v modelech ID.3 a Leon podsvícené, což způsobuje, že v noci nejsou vidět.
Výrobci automobilů rádi zdůrazňují, že mnoho funkcí lze nyní aktivovat hlasem. Systémy hlasového ovládání však nejsou vždy snadno použitelné, nedokážou ovládat každou funkci a ne vždy fungují tak, jak je inzerováno, a proto nebyly systémy hlasového ovládání v tomto experimentu testovány.
"Z hloubkové analýzy dopravních nehod prováděné Centrem dopravního výzkumu vyplývá, že nepozornost je nejsilněji zastoupeným faktorem lidského selhání podílejícím se na vzniku dopravních nehod 36 procenty. Nejčastěji se jedná o ztrátu pozornosti, přetížení pozornosti řidiče a rutinní jízdu," uvádí brněnské CDV v reakci na švédský test.
K zatížení, přesněji k přetížení pozornosti řidiče, dochází, pokud na něj působí takové množství podnětů, že již není schopen kvalitně a rozumově zpracovávat stávající nebo přicházející podněty a dojde k opomenutí některého z nich. Konkrétně jde o: