Citroën Berlingo nebo Peugeot Rifter patří v Česku mezi oblíbená a praktická auta hlavně pro rodiny, které potřebují hodně prostoru. Teď ale tyto osobní dodávky končí. Alespoň tedy se spalovacími motory. A spolu s nimi mizí z trhu i Peugeot Traveler, Citroën SpaceTourer, Opel Combo Life nebo Opel Zafira Combi. Všechny budou v osobní verzi dostupné už jen na baterky.
Koncern Stellantis, kterému mimo jiné patří značky Citroën, Peugeot a Opel z bývalé skupiny PSA, přišel s překvapivým a rázným rozhodnutím. V Evropě ukončil prodej modelů Peugeot Rifter, Peugeot Traveler, Citroën Berlingo, Citroën SpaceTourer, Opel Combo Life a Opel Zafira Combi v jakýchkoli jiných než elektrických verzích.
Jde o osobní dodávky, nikoliv o jejich nákladní verze, přesto takové rozhodnutí nedává moc logiku. Auta, do kterých se pohodlně naskládá pěti i vícečlenná rodina, nejsou zrovna ideálním příkladem, kudy by se měla elektrifikace ubírat. Velký, hranatý a plně naložený elektromobil budete cestou na dovolenou dobíjet "na každém rohu".
Jenomže Stellantisu jejich spalovací motory kvůli vyšší spotřebě a emisím kazí portfolio – z nabídky vypadly hlavně proto, aby automobilky nemusely platit tak vysoké pokuty za neplnění emisních norem u nabízené flotily osobních aut.
Ukončení prodeje na evropských trzích je v podstatě okamžité, výjimka má platit jen na Balkáně a ve Švýcarsku. Užitkové verze však o dieselové ani benzinové motory zatím nepřijdou.
Čeští importéři se prý ještě snaží tvrdé rozhodnutí zvrátit. O rozšíření výjimky i pro náš trh jednají česká zastoupení Opelu, Peugeotu i Citroënu. Prozatím zájemcům nabízejí alespoň pětimístná provedení u variant, které jsou papírově vedené jako užitkové.
Jediný, kdo spalovací osobní dodávku v nabídce drží, je Toyota, která si nechává u Stellantisu vyrábět sesterské modely Proace a Proace City.
Že se prodejci nechtějí osobních dodávek se spalovacím motorem vzdát, je celkem logické. Ony se totiž v Česku dost dobře prodávají. Třeba Berlingo si vloni pořídilo přes 1 100 zákazníků, Rifter přes 900. A našli by se i další zájemci, jenomže dostupná auta na trhu nebyla a čekací lhůty na nové vozy se natahovaly až někam k jednomu roku.
Poměrně slušný zájem o spalovací verze nakonec nejspíš osobním dodávkám Stellantisu paradoxně zlomil vaz – byl totiž až moc vysoký, což se v době, kdy vázne výroba kvůli nedostatku čipů a kdy dostávají přednost "zelenější" auta, moc nehodí do krámu. Evropskou poptávku by nejspíš nebylo možné uspokojit.
