Inženýři automobilky Škoda dokončují vývoj čtvrté generace modelu Fabia. Několik týdnů před světovou premiérou absolvuje vůz intenzivní testování v extrémních podmínkách. Podívejte se, jak takové testy probíhají a jak si při nich nová Fabia vede.
Když se nová Škoda Fabia prohání po rovince na testovacím polygonu, málokdo asi pozná, že vůz právě zdolává stoupání na alpský vrchol Grossglockner. Může za to přívěsný vozík nazývaný towing dyno.
Přívěs, který má uvnitř ukrytý dynamometr, umí podle zadání techniků měnit jízdní odpor celé soustavy. Dokáže vyvolat zátěž až 9 kN a jeho dynamometr dosahuje výkonu až 150 kW. Jednoduše řečeno: Vozík brzdí svoje kola a tím zpomaluje i auto. "Takto umíme simulovat rozdílné jízdní podmínky, například profily reálných kopců, nebo jízdu s přívěsem o různé hmotnosti,“ vysvětluje Pavel Kolajta, který zodpovídá za funkční zkoušky nové generace Fabie.
Extrémní podmínky
Towing dyno je ale jen jedna z cest, každý nový model musí absolvovat stovky testů, tisíce simulací, zvládnout extrémní teploty a podmínky i výjezdy na alpské vrcholky. Inženýři testují i na tajné dráze a za pomoci počítačových simulací. "Všechny tyto testy jsou nenahraditelnou součástí vývoje auta. Musíme se ujistit, že vozy splňují veškeré nároky, které jsou na ně kladeny,“ říká Kolajta.
Tradiční jsou například testy v náročných klimatických podmínkách. "S vozem v maximálním zatížení se jezdí v teplotách i pod -30 °C a nad 45 °C, jezdí se ve sněhu, přes zmrazky, v prachu, provádíme testy se simulací monzunového deště,“ vyjmenovává Kolajta některé extrémy.
Ochrana posádky
Zatímco tyto zkoušky probíhají už řadu let obdobně, v mnohém se posunuly například zkoušky asistenčních systémů, bezpečnosti nebo elektronické výbavy vozu. Tyto oblasti jsou čím dál složitější a to klade na vývoj i testování vozu vysoké nároky. I tady se kombinují reálné testy s počítačovými simulacemi. "Naším hlavním posláním je chránit životy posádky vozu, ale i dalších účastníků silničního provozu, chodců, cyklistů a motocyklistů. Simulace nám ukazují správnou cestu, jak toho co nejlépe a nejefektivněji dosáhnout, a fyzické testy nám potvrzují, že zvolená cesta je správná a bezpečná," říká Csaba Sirgely, jeden z inženýrů zodpovědných za vývoj modelu Fabia v oblasti bezpečnosti.
"Vyvíjíme auto, jehož nosní část má být co nejpevnější a nejtužší, aby v součinnosti s perfektně odladěnými zádržnými systémy ochránila posádku uvnitř vozu, ale jehož karoserie bude zároveň co nejšetrnější při případném střetu s chodci,“ popisuje Sirgely často protichůdné požadavky.
Crashtesty a "střelba na terč"
Auto a jeho části kvůli tomu prochází sérií dílčích zkoušek i celkových crashtestů. Testuje se s figurínami nebo takzvanými impaktory, což jsou v podstatě modely různých částí lidského těla. "Při vývoji modelu Fabia jsme na auto a jeho části vystřelili impaktory přes 200krát. Na jeden takový test ale připadá v průměru asi 140 virtuálních simulací, které pomáhají díly ladit ještě před reálným testem,“ vysvětluje Sirgely. U klasických crashtestů je podle něj tento poměr ještě větší.
Zkouší se také optimální funkce airbagů pro všechny druhy testovacích figurín a při různých typech nárazů. "Během statických zkoušek vystřelíme třeba airbag spolujezdce asi 300krát. Zhruba stejný počet zkoušek se týká každého airbagu ve voze, což dohromady dává enormní množství testů, které se provádí v teplotách od -35 až do 90 °C,“ vysvětluje Sirgely.
Velkou roli hraje také testování digitální výbavy vozu a automatizace. Nová Fabia plní všechny zákonné požadavky, ale i přísná kritéria nezávislé spotřebitelské organizace EuroNCAP. Funkce automatického nouzového brzdění nebo Front Assist patří ke špičce segmentu.
Špičková aerodynmika
Podobně jako bezpečnost zaznamenala v posledních letech skok kupředu i aerodynamika. A nová Fabia má z hlediska aerodynamického odporu vynikající čísla: Součinitel odporu vzduchu klesl z cx 0,32 na cx 0,28, což model posunulo na špičku segmentu malých vozů.
Špičková aerodynamika pomáhá snižovat spotřebu paliva, a tedy i tolik sledované emise CO2. "Přestože nová FABIA oproti předchůdci narostla a čelní plocha se zvětšila zhruba o 3 %, podařilo se zredukovat aerodynamický odpor o téměř 10 %. V normovaném cyklu WLTP to představuje snížení emisí CO2 o téměř 3 g na kilometr," vysvětluje Vít Hubáček zodpovědný za vývoj aerodynamiky. U hatchbacku je podle něj ladění aerodynamiky větší výzvou než u delších vozů. Jednoduše je tu méně ploch, kterými se dá tok vzduchu optimalizovat.
Aerodynamika se také testuje pomocí simulací i fyzicky ve větrném tunelu. Fabia v něm strávila více než sto hodin. Za skvělými výsledky je i řada nových technických řešení: například žaluzie chlazení, které Škoda poprvé využije i v segmentu A0. Jedná se o lamely, které uzavírají přístup vzduchu do motorového prostoru a zlepšují tak obtékání vozu. Nechybí ani rozsáhlé zakrytování podvozku nebo takzvané air-curtain, tedy vyladěné průduchy v předním nárazníku, které zlepšují proudění vzduchu kolem předních kol. Specialitou modelu Fabia budou i kola z lehké slitiny se speciálními aerodynamickými vložkami, které stabilizují proudění vzduchu kolem kol.
